Vzdělání/studuji
Nechci uvést
Práce
Nechci uvést
Postava
Štíhlá
Oči
Nechci uvést
Vlasy
Nechci uvést
Barva vlasů
Nechci uvést
Vousy
Nechci uvést
Znamení
Štír
Etnikum
Běloch
Tetování
Nechci uvést
Piercing
Ne
Alkohol
Vůbec
Kouření
Ne
Drogy
Nikdy
Osobní:
Povaha
Pořádek
Dochvilnost
Zženštilý
Technický typ
Požitky
Noční život
Zájmy
Čtení, Duchovno, Filmy, Fotografování, Historie, Hudba, Jazyky, Knihy, Malování, Nakupování, Příroda, Psaní, Psychologie
Muzika
Alternativní, Dance, Disco, Etno, Instrumentál, Latino, New wave, Pop, Symfonický metal, Techno, Techno pop, Vážná hudba
O sobě
Ahoj! :-)
Chvíli vzpomínej... Možná jsi jeden ze tří mužů, se kterými jsem se setkal osobně v Kroměříži v letech 1999 až 2005 a také v roce 2016. Více informací úplně na konci tohoto mého profilu...
Prázdný profil bez textu by ti o mně vůbec nic neřekl. Byl bych jen jeden z mnoha mužů na iBoys a ty bys kolem tohoto mého profilu jen prošel celkem lhostejně jako "kolemjdoucí". A my dva (já a ty) bychom se spolu dost pravděpodobně minuli. Zavřel bys můj profil, a už by ses k mému profilu nevrátil...
Pokud tento můj profil s tebou bude rezonovat, pokud zjistíš, že by ti v mém světě mohlo být příjemně – potom pojď blíž, milý, zatím neznámý čtenáři. Jsi vítaný! Napiš mi soukromou zprávu zde na iBoys a pojďme se spolu zkusit nezávazně (třeba jen jako kamarádi) poznat... :-)
Více mých textů (včetně seznamu 50 mých nejoblíbenějších písní) si můžeš přečíst i zde přímo na mém iBoys profilu v sekci blog. Blog je dostupný pouze přes klasickou PC verzi iBoys.
Tento odkaz tě přenese přímo do blogu. Klikni na odkaz a vyhledej – a jsi v blogu... :-)
https://www.iboys.cz/profiles-show.php?id=407530&show=blog
Pokusím se psát v obrazech a metaforách, protože věřím, že tím můžu předat čtenářům tohoto textu i určitý pocit... Tohle může být budoucí realita – moje i tvoje, naše společná...
Procházím se se svým životním partnerem polní cestou na jaře k večeru. Je nám spolu oběma hezky a příjemně. Venku je asi 17 stupňů nad nulou, je téměř bezvětří, před námi zapadá slunce. A já svému partnerovi říkám: "Pamatuješ si na dobu, kdy jsme se my dva spolu ještě vůbec neznali, měli jsme oba na iBoys svůj profil, a hledali jsme toho pravého muže? Já jsem to na iBoys už často chtěl vzdát, protože už jsem přestával věřit, že tam je vůbec možné najít hodného a věrného partnera. A pak jsi do mého života nečekaně vstoupil ty. Napsal jsi mi svou první zprávu na iBoys a tím to vše mezi námi krásně začalo..."
Procházím se se svým životním partnerem městem. Je léto, pofukuje mírný vítr. Ve městě už je klid, není rušno, je příjemná večerní atmosféra. Můj partner miluje můj humor (ano – já mám smysl pro humor) a usmívá se nad mými vtípky. A je nám spolu oběma – jak jinak než – hezky a příjemně.
Já a můj životní partner spolu sedíme v noci večer venku na lavičce. Je podzim, ale je to začátek podzimu, kdy ještě není večer chladno. Jsme tam jen my dva – jen on a já. Už je tma, nad námi září noční hvězdy na noční obloze. A já a můj partner si vychutnáváme krásu toho klidného a posvátného okamžiku. Netřeba slov... Protože dva lidé, kteří si spolu rozumí, a je mezi nimi láska a duševní soulad, se spolu cítí krásně i v tichu.
Já a můj životní partner jsme doma. (Já mám v tom momentě na sobě černé rifle a šedé tričko s anglickým nápisem – kdyby tě, milý čtenáři, zajímaly i tyhle detaily... :-))
Máme spolu debatu. Probíráme spolu určitou záležitost. (Třeba politickou, to je teď úplně jedno... ;-))
Já svému partnerovi říkám svůj názor na tu věc. Můj partner mi klidným a laskavým hlasem a s úsměvem na rtech říká, že on sice s mým názorem vůbec nesouhlasí, ale jemně zdůrazňuje, že plně můj názor respektuje.
(Nemyslím si, že zrovna politiku bych chtěl ale nějak zvlášť probírat...)
Miluji vůni deště. Venku prší. Spíše je už po dešti. Ale ještě poprchává. A tak si vyrážím na příjemnou procházku se svým životním partnerem. To už je opět léto...
Chodníky voní deštěm, vzduch voní deštěm (i můj partner – má láska voní deštěm... :-))
Po večerní procházce si ještě s partnerem jdeme koupit něco na večeři do nejbližšího supermarketu. (Pokud možno ne do Penny... :-))
Je prosinec. Já jsem se svým životním partnerem v Praze. Předvánoční čas a magická atmosféra. Venku už je docela chladno, mírně sněží. Procházíme se spolu večerem po Karlově mostě. Plno cizinců mezi námi – slyším angličtinu, italštinu, němčinu, francouzštinu, hebrejštinu a také mou milovanou španělštinu. Teď na mě šibalsky mrkl nějaký mladý cizinec – podle pocitu gay. Já na to vůbec nereaguji, protože jsem věrný svému partnerovi... :-)
Jsem se svým životním partnerem úplně nahý ve vaně. Jsme oba nazí. (V potápěčském neoprenu tam spolu určitě fakt nebudeme... :-))
Můj partner klečí, potom vstává, a já... Ale ne! Tuhle scénu raději rozvíjet veřejně nebudeme... :-)
Všechno, co jsem se obrazně pokusil napsat výše, jsem myslel vážně. Snažil jsem se na těch příkladech popsat, jak se chci s mužem (se svým životním partnerem) cítit, jaké momenty s ním chci zažívat...
Samozřejmě – jsou to jen potenciální, i když konkrétní scény. Tyhle scény ber jen ilustrativně – nikoliv doslova.
Jde mi o to, abys pochopil, jaký typ vztahu hledám. Jaké hodnoty ve vztahu hledám a také sám nabízím – pohodu, harmonii, pocit bezpečí, vzájemnou úctu a vzájemný respekt, věrnost... V reálném životě a v reálném vztahu to bude asi trochu jinak – ne přesně podle těchto scén. Ale mělo by to být v tomto duchu.
Hledám muže, který by chtěl se mnou v budoucnu vytvořit partnerský vztah, ve kterém vládne pohoda a harmonie. A věrnost v takovém vztahu není jen prázdné slovo.
Je to partnerský vztah, ve kterém oba partneři mají schopnost sebereflexe a dokážou se oba zamyslet nad svým vlastním chováním, sami nad sebou. Připustit a uznat, že jsem se mýlil a omluvit se, je v takto pěkném vztahu přirozené.
V takovém vztahu se nehraje na to, kdo je chytřejší, kdo vydělává víc peněz, kdo toho v životě viděl nebo dokázal víc. Oba partneři si jsou rovnocenní. Jeden druhého podporuje – nemá potřebu tlumit světlo toho druhého.
Je to hlavně partnerský vztah, ve kterém se oba partneři spolu cítí dobře, uvolněně, sami sebou, autenticky, bezpečně.
Někdo se teď může ptát, jestli se vůbec spolu v takovém partnerském vztahu budeme občas i hádat.
My si budeme umět vyměňovat odlišné názory slušně a na úrovni – bez ponižování, zesměšňování, urážení toho druhého.
Ale ano, bude asi tak trochu pravděpodobné, že se občas spolu pohádáme. Ale nebudou lítat kolem talíře, nebudeme na sebe řvát – my i tu hádku zvládneme kultivovaně! :-)
A hlavně, náš vztah bude vybudovaný na pevných základech a na opravdové lásce – a my (já ani můj budoucí partner) nedovolíme, aby se náš krásný vztah rozpadl kvůli blbosti, maličkosti, kvůli hádce.
Každý den, který trávím zde na iBoys, bych teoreticky mohl trávit se svým životním partnerem zcela mimo online seznamky a mimo gay scénu. A mně je velmi blízká představa, že mám svého partnera a žiju s ním spokojený a klidný život v realitě mimo gay seznamky a mimo gay scénu. Jen on a já – společný život nás dvou. Klidný přístav a pocit domova a bezpečí.
(Když píšu "klidný přístav a pocit domova a bezpečí", tak tím samozřejmě nemyslím, že budu se svým partnerem zabarikádovaný někde v lese v zemljance nebo v jeskyni... :-))
Teď napíšu metaforicky, jakého muže a jaký vztah na iBoys hledám...
Raději klidný potůček než divoký vodopád.
Raději klidný vánek než divoký uragán.
Raději klidný ohýnek než divoký požár.
Došel jsem k poznání, že mám rád spíše jemnější, klidnější a trochu nesmělé muže. Ale pozor! Jemnější muž nebo muž s jemnějšími energiemi není v mé definici zženštilý muž. I někteří heterosexuální muži mají a vyzařují jemnější energie – například můj oblíbený tenista Roger Federer. Na mě vždy Roger působil jako jemnější, klidný a elegantní muž. Jsem si jistý, že Roger se dokáže chovat hezky a respektujícím způsobem k druhým lidem i v soukromém životě – bez přítomnosti kamer a novinářů.
(Důležité: pokud ti bude tento můj profil něčím blízký, pokud budeš mít pocit, že bychom si spolu v reálném životě mohli rozumět, potom mi klidně napiš a vůbec neřeš, jestli vyzařuješ jemnější energie! :-))
Moje filozofie partnerského vztahu...
Já patřím k tobě po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatřím ti. Ty patříš ke mně po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatříš mi. Jsme si jeden druhému věrní, ale zároveň dáváme jeden druhému ve vztahu i volnost a svobodu. Pokud a dokud nám naše láska slouží – zůstáváme spolu. Pokud už nám naše láska neslouží – v klidu, v míru a s vděčností za vše krásné, co jsme spolu prožili, se rozejdeme. Žádná zášť, žádná zloba, žádná pomstychtivost, žádná nenávist.
Milý neznámý, pokud tě něčím můj profil zaujal, pokud si myslíš, že bychom si spolu mohli v reálu rozumět, dej tomu šanci. Dej nám oběma šanci.
Já nevím, jak ty, ale já nechci být uvízlý a závislý muž na seznamce. Já se chci na iBoys seznámit s mužem, který mi dá důvod už na iBoys nebýt.
A ještě něco: pamatuj, že napsat mi soukromou zprávu zde na iBoys je mnohem lepší a účinnější, než mi dát plusko. Plusko nemá žádnou sílu. Plusko není pro ty, kteří se chtějí opravdu seznámit.
PRO TY, KTERÝCH SE TO TÝKÁ...
Pokus o obnovení přátelského (ne partnerského) vztahu...
Ty, blonďák z Čech. Tvé křestní jméno si už bohužel nepamatuji. Setkali jsme se spolu někdy v letech 1999–2005 v Kroměříži. Povídali jsme si v restauraci. Měl jsi na sobě tenkrát hnědé manšestrové kalhoty. A vypadal jsi jako Jason Donovan zamlada – a to ode mě ber teď jako kompliment! :-)
Pamatuji si, jak jsi mi v té restauraci s úsměvem dal svou nabídku... (Tobě bych velmi rád, milý blonďáku, něco vysvětlil soukromě.)
Pavel L. Setkali jsme se spolu v Kroměříži někdy v letech 2001–2003. Tenkrát jsi mi říkal, že ses na chvíli objevil v dokumentu "Šumná města". Já jsem ten díl viděl. Pamatuji si, že jsi v den našeho setkání u nás doma obědval... :-)
Pavel ze Zlína. Tenkrát jsi měl na iBoys nick "Bings". Setkali jsme se spolu čtyřikrát na podzim 2016. Pár týdnů po našem posledním setkání jsem měnil své telefonní číslo – neměl jsem možnost ti dát své nové číslo a tvé číslo jsem mezitím ztratil.
Pokud tohle teď čtete, rád bych s vámi zůstal v přátelském kontaktu – pokud bude stále zájem i na vaší straně. Pánové – vy všichni tři jste byli gentlemani a měli jste úroveň. A víte co? Byli jste hodní, ohleduplní a usměvaví. Já jsem vás vlastně dobře neznal, ale i tak jsem se s vámi cítil příjemně a bezpečně. A to je ten nejkrásnější a nejdůležitější pocit pro mě – pocit bezpečí. Jakmile se s mužem cítím dobře, uvolněně, sám sebou, autenticky a bezpečně – potom vím, že jsem "doma". Prostě s takovými muži si já rozumím nejvíce. Dnes už vím, jak se chci s mužem cítit. A to jsem si uvědomil – až několik let po setkání s vámi – hlavně díky vám třem. Někdy se dva lidé spolu fyzicky potkají, a přesto se vlastně minou... My jsme se spolu potkali asi v "nesprávný" čas... A i když se naše cesty v tomto životě možná už nikdy nezkříží, jsem moc rád, že jsem měl tu čest se s vámi setkat osobně. Předali jste mi cenná poznání. Děkuji vám... Přeji vám v životě jen to dobré!