Pojď se se mnou seznámit jako člověk – bez nálepek, škatulek, rolí.

... Rád bych na iBoys našel a poznal hodného, ohleduplného a mírumilovného muže, který by se chtěl se mnou opravdu a seriózně seznámit v reálu. Hledám muže, se kterým a vedle kterého bych se cítil dobře, uvolněně, sám sebou, autenticky a bezpečně. Nechci si jen donekonečna s někým virtuálně vypisovat – já chci od života víc, protože věřím tomu, že život mi může nabídnout mnohem víc než jen virtuální komunikaci. A já nechci zamrznout na seznamce. Takže hledám muže, který nechce zestárnout na iBoys. Všechno v tomto našem pozemském světě je dočasné a pomíjivé. A myslím, že to není jen můj osobní názor. I všechny naše lidské spory a konflikty jsou dočasné a pomíjivé. To, co je pro nás dnes důležité a kvůli čemu se dnes s druhými lidmi hádáme, bude pro nás za několik let zcela nepodstatné. Odnese to čas. Nebude to mít žádnou hodnotu. Z "kosmického" hlediska a z perspektivy věčnosti jsou všechny naše lidské starosti a konflikty jen bezvýznamná tečka ve vesmíru. A já prostě vůbec nevidím důvod, proč bych se měl například hádat na internetu s úplně cizími lidmi, které ani vůbec neznám a které velmi pravděpodobně nikdy neuvidím a nepotkám v reálném životě. Já se nerad hádám a nenechal bych se ani nikým vtáhnout do hádky. Místo toho si raději zvolím, že budu trávit čas úplně sám při čtení dobré knihy, která mě něčím vnitřně obohatí. Anebo se budu procházet s dobrým člověkem (kamarádem) polní cestou a bude mi s ním příjemně – protože to bude člověk, který bude úplně v pohodě umět respektovat můj odlišný názor. A takový kamarád se nebude chtít se mnou hádat – on bude umět v klidu a na úrovni vést se mnou debaty bez potřeby mě ponížit, zesměšnit, umenšit nebo urazit. On si na mě nebude léčit své komplexy. A nebude si na mě honit své ego. Přemýšlím teď, jestli můžu nechat slovo "honit". Ale asi jo... :-) A ty, zatím v tuto chvíli milý neznámý čtenáři tohoto mého profilu, můžeš být tím kamarádem, se kterým se občas rád budu tou polní cestou procházet... :-) Čím dál tím víc si uvědomuji, na čem v životě opravdu záleží a na čem nezáleží vůbec. Hodnoty, které vyznávám, jsou pro mě v životě důležité, a pro mě ty hodnoty jsou zároveň i nadčasové – nepodléhají času. Jaké hodnoty vyznávám? Odpovím takto... Když mi řekneš, kde pracuješ, nic zásadního mi to o tobě neřekne a neprozradí. Když mi ale řekneš, co je pro tebe v životě nejdůležitější, dozvím se toho o tobě mnohem více. S nikým nebojuji. Já se snažím žít tak, abych mohl mít sám ze sebe dobrý pocit a velmi důležité pro mě je, abych mohl mít čisté svědomí. Proto nikomu úmyslně a vědomě nechci ubližovat. Snažím se k druhým lidem chovat slušně, ohleduplně a respektujícím způsobem. Nechci svým chováním kazit druhým lidem jejich den. Netěšilo by mě, kdyby se někdo kvůli mě cítil smutně nebo nepříjemně. Nechtěl bych, aby se mě lidé báli. To bych opravdu nechtěl. A nechci a nebudu pošlapávat lidskou důstojnost druhého člověka. Já se na každého člověka dívám dnes už jinak než dříve před lety. Dnes už odděluji člověka od jeho nálepek, škatulek a rolí. Vidím člověka jako lidskou bytost – bez všech těch zbytečných nálepek, se kterými se on sám ztotožňuje. Vidím v lidech jejich čistou podstatu a jejich původní nevinnost, na kterou oni sami už pozapomněli. Jejich ego a vše, co se k egu váže, si dokážu od člověka odmyslet. (Všechny lidské vlastnosti a způsoby lidského chování – to patří k egu. A ego není skutečná podstata člověka. Takhle to aspoň beru já.) Demokrat, republikán, komunista, anarchista, kapitalista, profesor, dělník, kominík, inženýr, homosexuál, heterosexuál, bisexuál, ateista, teista, běloch, černoch a milión dalších nálepek... Mě tyhle nálepky, škatulky a role vůbec nezajímají. Já se žádnými nálepkami nechci a nebudu omezovat. Ani u sebe ani u druhých lidí. Moje myšlení a moje vidění světa není černobílé. Já sám se považuji za člověka velmi liberálně smýšlejícího a svobodomyslného. Chci mít svou mysl otevřenou – nezatíženou dogmaty, předsudky nebo vírou převzatou od druhých lidí. (Zde se projevuje v praxi moje láska ke stoicismu a také k východní filozofii – Osho, Jiddu Krishnamurti, Anthony de Mello, Ramana Maharši...) Mě zajímá jen to, jaký ten člověk je povahově. Jaký má charakter. Zajímá mě, jak se chová k druhým lidem. Dokáže být laskavý a ohleduplný k druhým lidem? A je mírumilovný a nechce nikomu úmyslně a vědomě zbytečně ubližovat? Pokud je k druhým lidem laskavý, mírumilovný a nikomu úmyslně a vědomě nechce zbytečně ubližovat – potom se s tím člověkem velmi rád budu bavit. A mimochodem: já se budu stejně tak bavit s Ukrajincem i s Rusem – pokud oba budou mírumilovní a laskaví, tak nebudu stavět žádné barikády proti člověku. Mě nezajímá politika. Už více než dvacet let miluji ukrajinskou i ruskou populární hudbu. A nebudu tahat do hudby politiku. Mně hudba z Ukrajiny nebo z Ruska ničím neublížila. A podle mě je blbost tahat do hudby (do kultury) politiku. Já nejsem ani "pro–ukrajinský" ani "pro–ruský". Já jsem "PRO–LIDSKÝ". Vzdělaný vysokoškolský profesor může být arogantní a pomstychtivý. Zatímco "obyčejný" dělník v továrně nebo kominík může být hodný, soucitný a empatický muž. Ateista může mít v sobě více lásky a pochopení než teista, který se chodí modlit k Bohu do kostela. Já nikoho nechci a nebudu posuzovat ani podle jeho politických preferencí. Je mi úplně jedno, jakou politickou stranu nebo jakého prezidenta volíš u voleb. Pokud se k druhým lidem dokážeš chovat slušně, ohleduplně, respektujícím způsobem, potom tě vítám v mém životě! Kdo jsi a co z tebe zůstane, když všechny tyhle nálepky ze sebe sundáš a necháš je za sebou? Vypozoroval jsem u některých mužů na iBoys tento vzorec chování: Nějaký muž mi na iBoys napíše a má o mě zájem. Už první den od začátku naší konverzace je velmi aktivní a píše mi často během dne – a takto intenzivně mi píše první 2, 3, 4 dny. Dalo by se až říci, že je ze mě nadšený. A zdá se, že si s tím mužem lidsky rozumím a naše konverzace jsou velmi příjemné a uvolněné. Jenže... Po pár dnech ten muž úplně ochladne a zničehonic přestane psát. Rychle vzplál, rychle ochladl. Tak rychle, jak byl ze mě nadšený, tak rychle ho to nadšení přešlo. Raději mám muže, kteří nejsou v konverzaci tak intenzivní a nadšení, ale o to více jsou stabilní – jejich zájem o mě je konzistentní a není kolísající. Takže preferuji méně intenzivní konverzaci s mužem, který bude mít ale zájem o mě stabilní a dlouhodobý. Já zastávám názor, že skutečný charakter člověka se ukáže hlavně ve vypjatých situacích. Jak se ten člověk chová, když je naštvaný? Jak se chová při hádce? Dokáže regulovat a kontrolovat své vlastní emoce – aniž by je potlačoval? Dokáže pracovat se svými emocemi? Má nad nimi kontrolu, nebo jeho emoce mají kontrolu nad ním? Dokáže být citlivý a férový a nebude chtít použít proti tobě v hádce to, cos mu dříve v minulosti řekl, a s čím ses mu svěřil v uvolněné atmosféře důvěry? Nebude se ti chtít mstít? Nebude si tě chtít hned blokovat všude na internetu jen kvůli blbosti? Bude aspoň trochu emočně a mentálně vyzrálý? A můžu před tím mužem být sám sebou a autentický? Nebudu se muset před ním přetvařovat? Nebudu muset před ním potlačovat sám sebe a svou autenticitu? Nebudu si pořád muset před ním dávat pozor, abych ho náhodou něčím neurazil, nenaštval, nezklamal a neodradil? Protože já si chci dopřát luxus se občas před tím mužem třeba i trochu ztrapnit. Já mám raději muže s jemnějšími energiemi nebo jemnější muže. Ale tady pozor: muž s jemnějšími energiemi nebo jemnější muž není v mé definici zženštilý muž. I někteří heterosexuální muži mají a vyzařují jemnější energie – například můj oblíbený tenista Roger Federer. Na mě vždy Roger působil jako jemnější, klidný, elegantní muž. On je v mých očích jemnější, a přesto mužný. On má sílu, která nepotřebuje křičet. Já bych byl dokonce ochotný s Rogerem zabloudit v temném a hlubokém lese! :-) Ale pokud ti tento můj profil bude něčím blízký a sympatický, potom vůbec neřeš nějaké jemnější energie – a klidně mi napiš! :-) Moji oblíbení interpreti: Mylène Farmer (Mylène miluji nejvíce), Alla Pugacheva, Kim Wilde, Emin Agalarov, Cher, Lara Fabian, Depeche Mode, Sandra, Max Barskih, Madonna, Natacha Atlas, Lian Ross... Raději už teď napíšu, že nejsem sportovní typ. Takže ne – nebudu chtít s tebou aktivně sportovat. Sportem mě prosím tě vůbec nemuč! :-) Rád ale chodím pěšky – můžeme spolu někdy jít až na konec světa, pokud budeš chtít... :-) Zde je moje filozofie partnerského vztahu... Já patřím k tobě po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatřím ti. Ty patříš ke mně po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatříš mi. Jsme si jeden druhému v partnerském vztahu věrní, zároveň ale dáváme jeden druhému ve vztahu i volnost a svobodu. Já jsem dokonce i zastánce partnerského vztahu, ve kterém – pokud se na tom spolu partneři dokážou domluvit – má každý z nich svou vlastní postel i vlastní ložnici. Prostě kvůli pohodlí. Proč by měli partneři spolu spávat v jedné posteli... Někteří lidé si chtějí uchovat i v partnerském vztahu kousek svého prostoru a soukromí. Ale o tomhle ti povím více soukromě, pokud budeš chtít – to si zaslouží větší prostor k diskuzi... ;-) Tak pojď – pojď se se mnou zkusit seznámit jako člověk. Pojďme se zkusit spolu seznámit osobně – vážně, ale nezávazně. Více si toho spolu napíšeme v soukromé zprávě. A ještě více si toho spolu potom povíme osobně – třeba na procházce polní cestou nebo u šálku kávy (u sklenky drinku) v menší a komornější kavárně... Já si dám asi sklenku Pepsi. Co si dáš ty...? :-) Prosím, pamatuj si, že plusko na iBoys nemá žádnou hodnotu a sílu. Mnohem lepší a účinnější je napsat mi soukromou zprávu zde na iBoys... Já rád odepíšu a odpovím na slušnou zprávu od slušného muže! :-)